Sociální sítě a veřejný zájem

The main purpose of the paper is a basic reflection of the phenomenon of increasing importance of social media (as one of the types of so-called digital platforms) and their legal regulation in the context of public interest. Simply put, this phenomenon is the result of the transformation of the means of communication (from common forms of communication to online communication), which creates pressure on the adaptation of legislation in many areas. In the field of social media, it is true that these digital platforms are increasingly beginning to function as a kind of new public space which is factually managed by them (especially in the form of content moderation). However, public space (in its ordinary, “offline” meaning) is traditionally associated with a certain form of public regulation, with a certain public interest respectively. The same seems to be the case for the most influential social media. In this context, the text examines the possible relations between social media and the public interest and, in particular, argues that the current functioning of the most influential social media indicates the need for some (additional) legal reflection. At the basic level, the text also outlines some of the possible regulatory approaches.

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu. Zjednodušeně lze říci, že tento jev je důsledkem přeměny komunikačních prostředků (z běžných podob komunikace na komunikaci online), která vytváří tlak na adaptaci právní úpravy v mnohých oblastech. Pro oblast sociálních sítí pak platí, že tyto digitální platformy začínají čím dál více plnit funkci jakéhosi nového veřejného prostoru, který je jimi fakticky spravován (zejména v podobě obsahové regulace). Veřejný prostor (v jeho běžném, „offline“ významu) je ovšem tradičně spojen s jistou podobu veřejnoprávní regulace, respektive s určitým veřejným zájmem. Zdá se, že obdobně je tomu také v případě nejvlivnějších sociálních sítí. Text v této souvislosti zkoumá možné souvislosti sociálních sítí a veřejného zájmu a zejména argumentuje, že dosavadní fungování nejvlivnějších sociálních sítí nasvědčuje potřebě určité (dodatečné) právní reflexe. V základní rovině jsou v textu předestřeny také některé z možných regulatorních přístupů.