Potencjał słowotwórczy wybranych czasowników dźwiękonaśladowczych w języku czeskim i polskim

The article is acontrastive analysis of word-forming potential for six Czech and Polish ono­matopoeic verbs, such as: HLTAT / ŁYKNĄĆ; 2) CHLEMTAT / CHŁEPTAĆ; 3) CHROUPAT / CHRUPAĆ; 4) MLASKAT / MLASKAĆ; 5) SRKAT / CHLIPAĆ; 6) ŠPLOUCHAT / CHLUPAĆ. Using methodology of word-formation nests, two aspects of these words were analyzed: 1) abstract word-forming paradigm, 2) aword-forming chain. The analysis showed that in both languages ono­matopoeic verbs quite regularly will derive verbs naming the result of the action and the verbs expressing intensity or weakening of the action. In Czech language there are also verbs naming completion of the action, verbs accentuating the beginning of the action or its direction. Word-form­ing chains are different: Czech are constituted by: verb → adjective → adverb, Polish by: verb → noun → verb.

Záměrem autorky je konfrontovat slovotvorný potenciál onomatopoických sloves češtiny apolštiny spojených s jídlem apitím, např.: 1) HLTAT/ŁYKNĄĆ; 2) CHEMLAT/CHŁEPTAĆ; 3) CHROUPAT/CHRUPAĆ; 4) MLASKAT/MLASKAĆ; 5) SRKAT/CHLIPAĆ; 6) ŠPLOUCHAT/CHLUPAĆ. Používá při tom metodologii slovotvorných hnízd, což znamená 1) vertikální analýzu hnízda — až na typický slovotvorný svazek, 2) horizontální — postupnou derivaci, kterou lze popsat v rámci slovotvorných řetězců. Zanalýzy vyplývá, že se v obou jazycích derivují substantiva s významem výsledků děje aslovesa vyjadřující zesílení nebo zeslabení děje. K typickému českému slovotvorném svazku patří také slovesa s významem úplnosti děje, slovesa zdůrazňující začátek procesu nebo jeho směr. Slovotvorné řetězce jsou v obou jazycích odlišné: v češtině je tvoří základní sloveso → adjektivum → adverbium; v polštině: základní sloveso → substantivum → sloveso