Vztah mezi vnímanou osobní účinností, vnitřní motivací a kreativním výkonem u vysokoškolských studentů

Objectives. This study examines the relations between creative self-efficacy, intrinsic motivation, and creative performance in a population of Czech university students. Previous studies point to the existence of positive correlations between intrinsic motivation and creative performance and between creative self-efficacy and creative performance. However, the interplay of these three variables has not been sufficiently studied yet. Sample and settings. The research was conducted on a sample of 157 university students (M = 24.8, SD = 6.45). The variables were measured using the IMI, SSCS inventories, two verbal tasks from the TTCT, and a short scale of creative self-efficacy. Hypotheses. The authors hypothesize that intrinsic motivation functions as a mediator in the relation between creative self-efficacy and creative performance. Statistical analyses. The relations between variables were analyzed using Pearson’s correlations and mediation analysis. Results. Moderate correlations were found between intrinsic motivation and creative performance, between creative self-efficacy and creative performance, and between creative self-efficacy and intrinsic motivation. The results also showed that intrinsic motivation acted as a mediator in the relation between creative self-efficacy and creative performance in the Product Improvement Task. These findings correspond with previously published research, suggesting that creative self-efficacy is an important factor influencing creative performance, and they extend the current understanding by explaining the role of intrinsic motivation in this relation. Limitations. The limitations of the research concern mainly the specific sample of respondents and the measurement methods used, which were adapted from English.

Tato studie zkoumá vztah mezi kreativní vnímanou osobní účinností, vnitřní motivací a kreativním výkonem na populaci českých vysokoškolských studentů. Dřívější studie poukazují na existenci pozitivních korelačních vztahů mezi vnitřní motivací a kreativním výkonem a také mezi kreativní vnímanou osobní účinností a kreativním výkonem, avšak vzájemné působení těchto tří proměnných nebylo dosud dostatečně zkoumáno. Výzkum byl proveden na vzorku 157 vysokoškolských studentů (M = 24,8, SD = 6,45). K měření proměnných byly využity inventáře IMI, SSCS, dvě verbální úlohy z TTCT a krátká škála kreativní vnímané osobní účinnosti. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí Pearsonových korelací a pomocí analýzy mediačních vztahů. Byly nalezeny středně silné vztahy mezi vnitřní motivací a kreativním výkonem, mezi kreativní vnímanou osobní účinností a kreativním výkonem a mezi kreativní vnímanou osobní účinností a vnitřní motivací. Výsledky výzkumu také ukázaly, že vnitřní motivace hraje roli mediátora ve vztahu mezi kreativní vnímanou osobní účinností a kreativním výkonem v úloze vylepšení předmětu. Tato zjištění korespondují s dříve publikovanými výzkumy, které naznačují, že kreativní vnímaná osobní účinnost je významným faktorem ovlivňujícím kreativní výkon, a rozšiřují dosavadní poznání o vysvětlení role vnitřní motivace v tomto vztahu. Limity výzkumu se týkají především specifického vzorku respondentů a využitých měřících metod převzatých z anglického jazyka.