Böhmisch Gasse, Schillerstrasse, Titova, Školní - one street, many names. Urbanonymy in the Czech borderlands during the 20th century

This paper focuses on urbanonyms (street names) in the Czech borderland town of Jeseník in the context of 20th-century history. In the Middle Ages the town of Jeseník (part of the Olomouc Region of the Czech Republic) was settled by Germans who became a majority of the population (thus most names were of German origin). This changed after 1945, when the Germans were expelled from the Czech borderlands and the town was resettled by Czechs from other regions, Slovaks, and returning émigrés. As a Czechoslovak town, Jeseník was part of the Eastern bloc until 1989. Street names are dependent on (political) developments in the society, therefore they were quite unstable and developed in a specific way in the Czech borderlands; in the post-1945 period this process involved Czechization and renaming. Currently just 16% of the original (pre-war) urbanonyms have been preserved (from the semantic point of view). This is especially due to the frequent use of street names for commemorative purposes during the post-1945 period; indeed, commemoration become the main motive for street naming. In the Czech borderlands, commemorative names (honouring important national figures) also appear on the outskirts of communities; this may be due to the fact that they are losing their commemorative function.

Studie se zabývá urbanonymií (uličními názvy) pohraničního města Jeseník, a to na pozadí historického vývoje 20. století. Město Jeseník (Česká republika, Olomoucký kraj) bylo v době středověku osidlováno německým etnikem, které se stalo majoritou (většina jmen tedy byla německého původu). To se ovšem změnilo po roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto; Jeseník byl znovu osídlen Čechy z vnitrozemí, Slováky, reemigranty atd. Do roku 1989 byl Jeseník jako město Československa součástí východního bloku. Uliční názvy, které jsou závislé na (politickém) vývoji společnosti, proto byly v pohraničí nestabilní a měly – ve srovnání s vnitrozemím – svůj specifický vývoj (to se týká např. bohemizace po roce 1945 a přejmenování). Do současnosti se zachovalo pouze 16 % původních (předválečných) urbanonym (z hlediska motivační báze). Tento stav je především výsledkem častého užívání honorifikačního motivu v poválečné době. Honorifikace se stala hlavním motivem při pojmenování ulic. V pohraničí se honorifikační jména (oslavující významné národní osobnosti) objevují také na periferii, což může být dáno tím, že ztrácejí svou honorifikační funkci.