Ochrana osobních údajů v kontextu poskytování digitálních dat spotřebitelům

The article analyses personal data protection in the context of supply of digital data to the consumer mostly by the way of comparing the General data protection regulation, Directive 2019/770 of 20 May 2019 on certain aspects concerning contracts for the supply of digital content and digital services, Directive 2019/771 of 20 May 2019 on certain aspects concerning contracts for the sale of goods and the draft of Civil code novelization, which implements said directives to the Czech law. The comparison determined how these legal acts interact and how their terminology is intertwined. The author then analyses issues stemming from the interaction of the two regulations and conludes that while the relationship between data protection and supply of digital content and digital services is well defined, several problems have still arisen, which cannot be dealt with by simple interpretation. Specifically, contracts with minors, cases of refusal of counter-performance and the right to be forgotten can be severely problematic. The author also considers the digital market practice and hypothetical impact of strict and thorough application of the new regulations on it. In the end, the author concludes that there is a value gap between data protection and private law of supply of digital data to the consumer, which can create practical problems, that will need to be dealt with somehow.

Autor analyzuje ochranu osobních údajů při poskytování digitálních dat spotřebitelům, primárně komparací Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, směrnice 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb, směrnice 2019/771 ze dne 20. 5. 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží a návrhu novely občanského zákoníku, který implementuje uvedené směrnice do českého právního řádu. Komparací právní úpravy bylo zjištěno, jakým způsobem na sebe jednotlivé předpisy reagují a jaká je jejich terminologická provázanost. Autor se dále věnuje problémům, které při interakci jednotlivých předpisů vznikají. Zde dochází k závěru, že, byť je vztah právních norem ochrany osobních údajů a norem soukromoprávních dobře a konkrétně vytyčen, vzniklo v rámci úpravy několik praktických problémů, které nelze vyřešit prostou interpretací. Konkrétně smlouvy, kde je jednou ze stran nezletilý a instituty následného odmítnutí plnění a práva na výmaz mají v kontextu obou úprav vážné nedostatky. Autor se rovněž zamýšlí nad hypotetickými důsledky striktní a důsledné aplikace nové úpravy na praxi trhu. Autor dospívá k závěru, že mezi ochranou osobních údajů a soukromoprávní úpravou poskytování dat spotřebitelům existuje hodnotová mezera, která má potenciál vytvářet praktické problémy, se kterými bude třeba se nějak vypořádat.