Prožívaná smysluplnost v kontextu osobnostních rysů budoucích učitelů

This research study focuses on the experiencing of fulfilment in life and existential grounding in a group of university students who were future teachers (n = 346, of whom 294 were women) aged 19-27 years. The data from the Logo-Test and the NEO five-factor personality inventory was analysed in the context of selected personality traits. The results convincingly show a sufficiently meaningful and existentially rooted life in the majority of our respondents (95.6% of the respondents), with only a significant minority (4.4%) displaying existential frustration. Differences between the sexes and a significant positive link between the degree of lived meaning and the personality traits of extraversion, friendliness, openness to experience, and conscientiousness were found. A negative correlation manifested itself in the relationship between the subjective experience of meaning and the personality characteristics of neuroticism.

Výzkumná studie je zaměřena na prožívání životní naplněnosti a existenciálního zakotvení u souboru vysokoškolských studentů, budoucích učitelů (n = 346, z toho 294 žen) ve věku 19–27 let. Data z Logo-testu a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře byla podrobena analýze v kontextu vybraných osobnostních rysů. Výsledky přesvědčivě prokazují dostatečně smysluplný a existenciálně zakotvený život u většiny našich respondentů (95,6 %), pouze výrazná menšina (4,4 %) vykazuje existenciální frustraci. Zjištěny byly intersexuální diference a významná pozitivní vazba mezi mírou prožívaného životního smyslu a osobnostních rysů extraverze, přívětivosti, otevřenosti vůči zkušenosti a svědomitosti. Negativní korelace se projevila ve vztahu subjektivního prožívání smyslu a osobnostní charakteristiky neuroticismus.