Stavební a demografický rozvoj pražských předměstí v díle Alfreda Hurtiga

At the end of 19th century Prague was rapidly developing due to the process of industrialization. The demolition of the city walls enabled gradual connection of Prague and its suburbs. Redevelopment of Josefov, Old and New Town changed the character of poor quarters into luxurious districts with broad streets. A. Hurtig, as a head surveyor of Building Authority of the Capital City of Prague, published topographic plans of Prague and its outskirts on a large scale. These reflected not only new administrative arrangements and captured the current state of the city, but also contained building plots and planned or later realized constructions of streets and residential areas. The plans used to be supplemented with demographical data, which reflected dynamic growth of Prague’s suburbs. The city development is documented in Hurtig’s plans not only through the housing construction but also with the infrastructure and social amenities. The paper presents examples of this development using the case study of Královské Vinohrady district. The Greater Prague factually came to be in 1922.

Cílem výzkumu je dokumentovat prostorový rozvoj Prahy s využitím kartografického díla pražského stavebního geometra Alfreda Hurtiga. Koncem 19. století dochází k rozvoji Prahy v důsledku industrializace. Bourání hradeb umožnilo postupné propojení Prahy a jejích předměstí. Asanace Josefova, Starého a Nového Města změnila charakter chudinských čtvrtí na luxusní oblasti s širokými třídami. Výzkum se věnuje polohopisným plánům Prahy a okolí ve velkém měřítku, které A. Hurtig jako vrchní geometr stavebního úřadu hlavního města Prahy publikoval v průběhu 33 let. Ty odrážely nejen nové správní uspořádání, zachycovaly stávající stav města, ale byly v nich zakresleny i stavební parcely a plánované nebo později realizované výstavby ulic a obytných čtvrtí. Plány bývaly doplněny i demografickými údaji, které vypovídaly o dynamickém růstu pražských předměstí. Rozvoj města je na Hurtigových plánech dokumentován nejen stavebně, ale i s infrastrukturou a sociální vybaveností. Článek uvádí příklady tohoto rozvoje na případové studii čtvrti Královských Vinohrad. Velká Praha pak fakticky vznikla až v roce 1922.