Intermedialita popisu : Souvislosti tvorby Alaina Robbe-Grilleta a Jána Mančušky

Studie předkládá interpretaci souvislostí děl Alaina Robbe-Grilleta a Jána Mančušky. Činí to na základě teze Martina Seela o inherentnosti intermediality uměleckých děl a aplikace tohoto postupu na klasifikaci modů reprezentace Wernera Wolfa. Popis je ukázán jako společný modus reprezentace děl těchto tvůrců v různých médiích a intermedialita popisu se stala osou tohoto textu. Interpretace uměleckých děl pomocí modu reprezetace (zde konkrétně deskripce v různých médiích) je zde obhajována jako přesnější vzhledem ke klasifikaci děl než snaha porozumět dílům pouze na základě analýzy jejich mediální podstaty (tedy filmovosti, malířskosti, sochařskosti, aj.) a žánrového zařazení. Studie se snaží nabídnout pozitivní interpretaci souvislostí děl těchto autorů. Pomocí makromodu deskripce je zde ukázána značná příbuznost literárních textů Mančušky s postupy i obsahy, jež lze nalézt v díle Robbe-Grilleta. Vlastnosti hlavního modu deskripce v díle Robbe-Grilleta jsou subverzivní vůči románové formě, zatímco velmi podobný, ne-li totožný modus reprezentace použitý v galerijním prostoru – v případě děl Jána Mančušky – bývá kritiky vykládán narativně. Důvody tohoto interpretačního paradoxu může objasnit mediální provedení makromodu deskripce, které s použitím daného média nabývá také nových významů. Na základě analýzy vlastností dekripce je také v závěru ukázán dopad na smysl daných postupů a děl.