Snížení míry důkazu a dílčí odpovědnost – problémy související s nemožností vyjasnění skutkového stavu v oblasti náhrady škody

This article analyses the German law on the standard of proof in civil procedure. It focuses on two main paradigms, namely conviction of the judge and the doctrine of likehood. From the perspective of the German civil procedural law, there exists only one clear solution which is based on the conviction of the judge.Relevant is the judge’s conviction of the facts which are decisive for the claim. The degree of likelihood must be close to certainty (§286 of Code on Civil Procedure). Slightly lower degree of conviction is required by § 287. The author is against the proportional liability. The régime of the standard of proof should be based on substantive law. In this sense, procedural law should only be exception.

Článek analyzuje německou úpravu míry důkazu v civilním soudním řízení. Zabývá se dvěma základními paradigmaty: přesvědčením soudce, respektive doktrínou pravděpodobnosti. Z hlediska německého procesního civilního práva existuje jednoznačné řešení, tj. hodnocení míry důkazu na základě přesvědčení soudce. Rozhodující je přesvědčení soudce o tvrzených skutečnostech jako základu žalobního návrhu. Míra přesvědčení se musí blížit jistotě (§ 286 německého civilního soudního řádu ZPO). Poněkud nižší stupeň míry přesvědčení soudce je dovolen podle § 287. Autor nesouhlasí s proporcionální odpovědností. Režim míry důkazu by měl vycházet z hmotněprávní úpravy. Jeho úprava v právních procesních předpisech by měla být doplňkem či výjimkou.