Systém a metody: některé aspekty přenosu Stanislavského systému do Spojených států

This paper focuses on bringing of the Stanislavsky system to the United States by emigrants, who belonged to various troupes, in three different waves of emigration, as well as on the work of the first generation of American teachers of acting inspired by the practices that the aforementioned emigrants passed on to American students in the first half of the 20th century. In this study, the author summarises both well-known facts (such as the work of the American Laboratory Theatre and Group Theatre) and lesser-known paths of transmission through the acting studios or schools founded and owned by individual educators. The article stresses the influence of Vakhtangov, especially the late phase of his theatre research, and points out to the main problem with the American tradition of the reception of Stanislavsky's teachings, that is the emphasis on the use of emotional memory, which was mainly promoted by Lee Strasberg as a specific kind of exercise.

Studie se zaměřuje na přenesení Stanislavského systému do Spojených států prostřednictvím emigrantů z různých souborů a tří emigračních vln a na působení první generace amerických hereckých pedagogů inspirovaných postupy, které emigranti v první polovině 20. století americkým studentům předávali. Autor ve studii shrnuje jak fakta, která jsou dobře známa (například působení American Laboratory Theatre či Group Theatre), tak méně známé linie přenosu formou působení jednotlivých pedagogů, kteří zakládali vlastní herecká studia či školy. Akcentuje vliv Vachtangova, především pozdní fáze jeho divadelních výzkumů, a hlavní problematický moment americké tradice v linii Stanislavského, a sice důraz na užívání emocionální paměti, kterou jako zvláštní druh cvičení prosazoval hlavně Lee Strasberg.