" Domov" jako místo dočasného návratu : První cesty německých vysídlenců do Československa

The study focuses on the phenomenon of so-called home tourism of German-speaking people who have been forcibly displaced in 1945 from Czechoslovakia and now they live in different places of the Federal Republic of Germany. The first illegal border crossings occurred immediately after the forced displacement. The first legal travels to Czechoslovakia can be seen from the second half of the 1950s as a response to the loosening Czechoslovak tourism and visa policies, as well as the improving economic situation of displaced persons. This text focuses on the narrative reflection of these specific trips, i.e. the stay in the “old home” by the actors of this type of tourism. Through biographical narrative interviews, the author looks for the importance attributed to these “places of return” which have undergone a significant social and cultural transformation during the absence of displaced persons.

Studie se věnuje tématu tzv. domovské turistiky německy hovořícího obyvatelstva, které bylo po roce 1945 nuceně vysídleno z Československa a dnes žije na různých místech Spolkové republiky Německo. K prvním ilegálním přechodům hranice docházelo ihned bezprostředně po nuceném vysídlení. Od druhé poloviny padesátých let 20. století lze zaznamenat první legální cesty do Československa, které byly jednak reakcí na pozvolna se uvolňující československou politiku cestovního ruchu a vydávání víz cizincům, jednak na zlepšující se ekonomickou situaci vysídlenců. Text se soustředí na otázku narativní reflexe těchto cest, resp. pobytu ve „starém domově“ ze strany samotných aktérů tohoto specifického druhu turismu. Prostřednictvím biograficko-narativních rozhovorů pátrá po významu, které tomuto místu návratu, jenž od dob jejich nepřítomnosti prošlo výraznou sociální a kulturní proměnou, přisuzují.