Morální usuzování a jednání jako součást integrity osobnosti

Morální usuzování a jednání autoři v této práci vnímají jako součást integrity osobnosti. Vymezují filosofická a psychologická pojetí integrity a předkládají rozmanité způsoby testování integrity. Významnou částí práce je kritická polemika věnující se některým vybraným nedostatkům tohoto přístupu, shrnutí závěrů studií integrity, prediktivní validity v této oblasti. Dále autoři seznamují s výsledky studií vztahující morální usuzování k morálnímu jednání a komentují některé domácí pokusy týkající se této problematiky. Vzhledem k zastaralosti jediného českého testu Jarmily Kotáskové, se doporučují zaměřit na tvorbu zcela nové metody. Domnívají se, že měření úrovně morálního usuzování a jednání může být v některých oblastech psychologie přínosnou složkou diagnostiky, které rozšiřuje tradiční oblasti zkoumání, jako jsou osobnostní proměnné, kognitivní funkce či sociální opora. Pro rozhodování na úrovni jednotlivce (např. v rámci výběrového řízení) by však bylo příliš troufalé tvrdit, že psycholog má v rukou validní data, která predikují morální usuzování a chování v konkrétních případech (např. v oblastech s rizikem korupce).