Kant a dějiny metafyziky

The author of this paper focuses on an interpretation of Kant’s conception of the history of metaphysics as being a history of pure reason. Kant develops this conception both in the Critique of Pure Reason and in a later work in response to a question commissioned by the Royal Academy of Sciences: What advances has metaphysics made in Germany since the time of Leibniz and Wolff? Key passages in these writings will be given analytical attention. It will thus be shown that Kant’s purpose was not to eliminate metaphysics, but to correct it, and especially in his work On the Progress of Metaphysics, the philosopher from Königsberg points out the importance of skepticism within the history of metaphysics.

V tomto příspěvku se autor zaměřuje na výklad Kantova pojetí dějin metafyziky jako dějin čistého rozumu. Kant toto pojetí rozvíjí jednak v Kritice čistého rozumu a jednak v pozdějším spisu, jímž odpověděl na otázkou zadanou Královskou akademií věd: Jaké pokroky učinila metafyzika v Německu od dob Leibnizových a Wolffových? Klíčovým místům v těchto spisech bude věnována analytická pozornost. Ukáže se tak, že Kantovým záměrem nebylo metafyziku odstranit, nýbrž opravit, přičemž zejména ve spisu O pokrocích metafyziky poukazuje královecký filosof na význam skepticismu v rámci dějin metafyziky.