Транслитерация казахских антропонимов на русский язык в советский период

The article examines the issue of transliteration of Kazakh personal names into Russian in the Soviet era. At that time, personal names were recorded in the documents exclusively in Russian. There were no scientifically based methods of transliteration from Kazakh into Russian. The Russian transliterations of Kazakh anthroponyms at that time were distinguished by multivariance, inconsistency with the original phonetic image. In the course of the analysis of the academic dictionary reference book of Kazakh names and their spellings in Russian by Dzhanuzakov, Yesbayeva in 1988, the most common methods of transliteration were identified as graphic-phonetic (75.99%), and graphic (5.72%). 18.12% of Kazakh names have a one-to-one correlation with transliteration in Russian. The multivariance and distortions in the Russian transliteration of Kazakh names are partly a consequence of the difference in the phonetic and graphic systems of both languages and partly the general policy of russification and ignoring the linguistic and cultural needs of the peoples of the USSR. Nowadays, these problems are being gradually eliminated, and instructions for uniform transliteration into Russian are being developed.

Tento článek zkoumá problém přepisu kazašských osobních jmen do ruského jazyka v období Sovětského svazu. Osobní jména byla v té době v dokumentech uváděna výhradně v ruštině, přičemž neexistovaly žádné vědecké metody a pravidla přepisu z kazaštiny do ruštiny. Ruské přepisy kazašských antroponym se v tomto období vyznačovaly velkou variantností a byly nekonzistentní s původní fonetickou podobou. Na základě analýzy materiálu akademického slovníku kazašských jmen a jejich zápisu v ruštině (Dzhanuzakov – Yesbayeva, 1988) lze jako nejčastější způsoby přepisu identifikovat způsob tzv. graficko-fonetický (75,99 %) a grafický (5,72 %). Ve zkoumaném materiálu je 18,12 % jmen, jejichž přepis vykazuje s ruštinou korelaci jedna ku jedné. Velká variantnost a komolení kazašských jmen v ruském přepisu byla částečně dána rozdílem ve fonetickém a grafickém systému obou jazyků a částečně byla způsobena rusifikací a ignorováním jazykových a kulturních potřeb různých národů, které byly součástí SSSR. V současnosti jsou tyto problémy postupně odstraňovány a vznikají instrukce, jakým způsobem jména do ruštiny jednotně přepisovat.