"Zrcadlo přírody" a druhých u Davida Huma:

The article interprets Hume’s theory of association of ideas, primarily with respect to resemblance as one of the principles of association and to general ideas (or concepts) as a principal consequence of association. On the basis of this interpretation, the author argues that Hume’s conception of resemblance and general terms is not conditioned by the acceptance of the so-called “myth of the given”. As a result of accepting this assumption, however, new questions arise; in particular, why is it that just those general concepts arise that in fact arise and how are they intersubjectively shared. These questions lead to the need to supplement the image of the mind as a “mirror of nature” from the beginning of Hume’s A Treatise of Human Nature, book I, with the image of the mind as a “mirror of others” from book II.

Článek interpretuje Humovu teorii asociace idejí především se zřetelem k podobnosti jako jednomu z principů asociace a k obecným idejím (či pojmům) jako zásadnímu produktu asociace. Na základě této interpretace autor tvrdí, že Humovo pojetí podobnosti a obecných termínů není podmíněno přijetím tzv. „mýtu daného“. V důsledku přijetí tohoto předpokladu však vyvstávají nové otázky, zejména proč asociací vznikají zrovna ty obecné pojmy, které reálně vznikají, a jak dochází k jejich intersubjektivnímu sdílení. Tyto otázky vedou k nutnosti doplnit obrázek mysli jako „zrcadla přírody“ ze začátku první knihy Humova Pojednání o lidské přirozenosti obrázkem mysli jako „zrcadla druhých“ z jeho druhé knihy.