Vztah mezi genderovou nonkonformitou a sexuálním vzrušením vyvolaným vizuálními podněty: experimentální studie

Previous studies showed that men and women differ in the specificity of sexual arousal, with women responding with higher genital arousal even to subjectively non-preferred stimuli. However, these sex differences have not yet been satisfactorily explained. Human sexuality as well as sex differences in sexual arousal may be affected by the degree of gender nonconformity (i.e., gender atypicality) of the individual. The degree of gender nonconformity, like morphological masculine or feminine traits, can be determined through the action of sex hormones that influence the development of sexually dimorphic brain structures in the early stages of ontogeny. The aim of this experiment was to test the relationship between genital/subjective sexual arousal and gender nonconformity in heterosexual men and women (N=57). Participants viewed three video stimuli (male-female penetrative intercourse, female-female penetrative intercourse, and chimpanzee penetrative intercourse). Subjective arousal was measured using a 9-point Likert scale, and genital arousal was measured using a volumetric penile plethysmograph in males and a vaginal photoplethysmograph in females. Gender nonconformity was determined through a standardized questionnaire the Childhood Gender Nonconformity Scale. The results of the study showed that neither females nor males showed genital or subjective sexual arousal to stimuli depicting chimpanzees. For stimuli depicting heterosexual and lesbian sex, both sexes showed a nonspecific pattern of sexual arousal. However, gender nonconformity did not affect either subjective or genital arousal in males and females. Thus, the results suggest that sex differences in sexual arousal and gender nonconformity develop independently during ontogeny.

Dosavadní studie ukazují, že se muži a ženy liší v míře specifičnosti sexuálního vzrušení, přičemž ženy reagují vyšším genitálním vzrušením i na subjektivně nepreferované podněty. Tyto pohlavní rozdíly ovšem nebyly dosud uspokojivě vysvětleny. Jedním z faktorů, který ovlivňuje sexualitu a může ovlivnit i pohlavní rozdíly v sexuálním vzrušení, je míra genderové nonkonformity (tj. pohlavní atypičnosti) jedince. Míra genderové nonkonformity může být, podobně jako morfologické maskulinní či femininní znaky, určena skrze působení pohlavních hormonů, které v raných fázích ontogeneze ovlivňují vývoj pohlavně dimorfických mozkových struktur. Cílem tohoto experimentu bylo testovat vztah genitálního/subjektivního sexuálního vzrušení a genderové nonkonformity heterosexuálních mužů a žen (N = 57). Účastníci shlédli celkem tři videostimuly (penetrační pohlavní styk muže se ženou, ženy s ženou a penetrační pohlavní styk šimpanzů). Subjektivní vzrušení bylo měřeno pomocí 9bodové Likertovy škály, genitální vzrušení bylo u mužů měřeno pomocí volumetrického penilního pletysmografu a u žen pomocí vaginálního fotopletysmografu. Genderová nonkonformita byla určena skrze standardizovaný dotazník měřící dětskou genderovou nonkonformitu, tzv. Childhood Gender Nonconformity Scale. Výsledky studie ukázaly, že ženy ani muži nevykazovali genitální ani subjektivní sexuální vzrušení vůči stimulům zobrazujícím šimpanze. U stimulů zobrazujících heterosexuální a lesbický sex obě pohlaví vykazovala nespecifický vzorec sexuálního vzrušení. Genderová nonkonformita ale neměla vliv ani na subjektivní, ani na genitální vzrušení mužů a žen. Z výsledků se tak zdá, že se v průběhu ontogeneze pohlavní rozdíly v míře sexuálního vzrušení a genderové nonkonformity vyvíjejí nezávisle na sobě.