How to write a proof : patterns of justification in strategic documents for educational reform

Writing strategic documents is a major practice of many actors striving to see their educational ideas realised in the curriculum. In these documents, arguments are systematically developed to create the legitimacy of a new educational goal and competence to make claims about it. Th rough a qualitative analysis of the writing strategies used in these texts, I show how two of the main actors in the Czech educational discourse have developed a proof that a new educational goal is needed. I draw on the connection of the relational approach in the sociology of education with Lyotard’s analytical semantics of instances in the event. Th e comparison of the writing strategies in the two documents reveals diff erences in the formation of a particular pattern of justifi cation. In one case the texts function as a herald of pure reality, and in the other case as a messenger of other witnesses. Th is reveals diff erent regimens of proof, although both of them were written as prescriptive directives – normative models of the educational world.

Psaní strategických dokumentů je zásadní praxí mnoha aktérů usilujících o to, aby jejich vzdělávací ideje byly realizovány v učebních osnovách. V těchto dokumentech jsou argumenty systematicky rozvíjeny tak, aby se vytvořila jak legitimita nového vzdělávacího cíle, tak i kompetence těch, kteří tyto cíle prosazují. Na kvalitativní analýze strategií psaní použitých v textech tohoto druhu ukazuji, jak dva hlavní aktéři českého vzdělávacího diskurzu vytvořili důkaz, že je zapotřebí nový vzdělávací cíl. Studie vychází ze spojení relacionistické sociologie vzdělávání s Lyotardovou analytickou sémantikou pozic v určité události. Porovnání strategií psaní ve dvou dokumentech odhaluje rozdíly ve formování konkrétního vzorce ospravedlnění. V jednom případě text funguje jako ohlašovatel čisté reality a v druhém případě jako posel jiných svědků. Studie odhaluje různé režimy dokazování v těchto dokumentech, ačkoli oba byly psány jako preskriptivní směrnice – normativní modely vzdělávacího světa.