Diferenciace motivů svobodného mateřství: proč neprovdané matky nevstoupily před narozením svého prvního dítěte do manželství?

The article focuses on the causes of increasing extramarital fertility. It is based on data from the research survey Social and Economic Conditions of Maternity (SEPM) conducted in 2006 at the Institute of Sociology of the ASCR. At the micro level, these data make it possible to reveal the reasons why unmarried mothers explained their own family situation at the birth of their first child. The analysis identified three types of motivations for unmarried mothers: disagreement / absence of a partner, liberal attitudes and pragmatic (economic) reasons. Individual groups of unmarried mothers differed not only in their attitudes towards marriage, but also in how they perceived the future of the relationship with the child's father. Belonging to individual groups was related to whether the woman lived in an unmarried cohabitation with his father at the time of the birth of her first child, to the amount of education and her age at the birth of the first child. In addition, groups of unmarried mothers have different prospects for further family life. In the second part, the paper focuses on what partnership arrangements unmarried mothers consider ideal. SEPM data show that a large proportion of unmarried mothers prefer marriage after previous unmarried cohabitation.

Stať se zaměřuje na zkoumání příčin rostoucí mimomanželské plodnosti. Vychází z dat výzkumného šetření Sociální a ekonomické podmínky mateřství (SEPM) provedeného v roce 2006 v Sociologickém ústavu AV ČR. Tato data umožňují na mikroúrovni poodkrýt důvody, jakými neprovdané matky vysvětlovaly svoji vlastní rodinnou situaci při narození prvního dítěte. Analýza identifikovala tři typy motivací neprovdaných matek: nesouhlas/absence partnera, liberální postoje a pragmatické (ekonomické) důvody. Jednotlivé skupiny neprovdaných matek se lišily nejen postoji k manželství, ale i tím, jak vnímaly budoucnost vztahu s otcem dítěte. Příslušnost k jednotlivým skupinám souvisela s tím, jestli žena v době narození prvního dítěte žila v nesezdaném soužití s jeho otcem, s výší vzdělání a jejím věkem při narození prvního dítěte. Skupiny neprovdaných matek mají navíc rozdílné vyhlídky do dalšího rodinného života. V druhé části se příspěvek zaměřuje na to, jaké partnerské uspořádání považují neprovdané matky za ideální. Data SEPM ukazují, že velká část neprovdaných matek preferuje manželský svazek po předcházejícím nesezdaném soužití.