Испаноязычная топонимия Филиппин : структура и прагматика

The article examines Spanish components in the toponymy of the Republic of the Philippines, regarded as a kind of “cartographic” form of the Spanish language present in this area. Through the language contacts prism between Spanish and Filipino and other languages, primarily English, the authors systematise the structure and pragmatics of the Spanish components in the toponymy of the Philippines, consider their current state by means of onomastic methods and linguocultural research. The article shows that the main thematic groups of motivating attributes in Philippine toponyms of Spanish origin are: 1) religious units with a widely ramified system of symbols and associations, including personalized, 2) motivating anthropotoponyms, i.e. protagonists known in the history of Spain and the Philippines, 3) migrant toponyms, 4) descriptive toponyms. The language status of Spanish lexemes in the Philippine toponymic framework reveals both their complete assimilation and likening to the norms of the receptor language. Spanish components in the toponymy of the Philippines are represented in macro- and microtoponyms, reflecting various aspects of interaction at the level of onomastic vocabulary of Spanish and Philippine ethnoses in the polyethnic Republic of the Philippines.

Článek se zabývá španělskými komponenty v toponymii Filipínské republiky, které lze považovat za určitou „kartografickou“ podobu španělského jazyka v této oblasti. Z pohledu jazykových kontaktů mezi španělštinou, filipínštinou a dalšími jazyky, především angličtinou, podávají autoři systematický přehled struktury a pragmatiky španělských komponentů v toponymii Filipín a pomocí onomastických metod a lingvokulturního výzkumu se zabývají jejich moderním stavem. Příspěvek ukazuje, že hlavní tematické skupiny motivující atributy filipínských toponym španělského původu jsou: 1) náboženské jednotky s bohatě rozvětveným systémem symbolů a asociací, včetně personalizace, 2) antroponyma historických osobností známých z dějin Španělska a Filipín, 3) migrující toponyma, 4) popisná toponyma. Jazykový status španělských lexémů ve filipínském toponymickém systému poukazuje jednak na jejich kompletní asimilaci, jednak na připodobnění k normám cílového jazyka. Španělské komponenty se v toponymii Filipín vyskytují jak v makro-, tak v mikrotoponymech, což odráží různé aspekty interakce na úrovni onymické slovní zásoby španělského a filipínského etnika v multikulturní Filipínské republice.