The perceived stress scale: reliability and validity study in the Czech Republic

Objectives. The aim of this study was to create a Czech translation of the Perceived Stress Scale (PSS), to assess its psychometric properties on a representative sample of the Czech general adult population, and to compare the original 14-item version (PSS-14) with the shortened 10-item (PSS-10) and four-item (PSS-4) versions. Sample and setting. Two pilot studies were conducted to create the final Czech translation of the scale (n = 365 and n = 420). The final version of the Czech PSS was administered to a sample of the Czech general adult population (n = 1725 of whom 981 were women, M = 44.32,SD = 12.8). The Beck Depression Inventory (BDI-II) or the State-Trait Anxiety Inventory (STAI) were administered alongside the PSS to a part of the sample. A retest measurement after 14 days was conducted (n = 159). Statistical analysis. Using the confirmatory factor analysis, the one-factor, two-factor and bifactor models were compared. The internal consistency, stability in time, and convergent validity of the scale, as well as the known-group differences were assessed. The three versions of the PSS were compared. Results. The confirmatory factor analysis sup-ported the bifactor model of the PSS-14 and PSS-10, and the two-factor model of the PSS-4. All versions of the scale showed good internal consistency and stability in time. There was a moderate to strong positive correlation between the PSS and the BDI-II and STAI. Differences based on age, sex, education level, and situ-ational factors were found. Overall, the PSS-10 showed the best psychometric properties of all three versions of the scale. Study limitation. The sample consisted mostly of highly educated respondents.

Cíle. Cílem předkládané studie bylo vytvořit český překlad Škály vnímaného stresu (PSS), ověřit jeho psychometrické vlastnosti na repre-zentativním vzorku běžné české dospělé po-pulace, a porovnat psychometrické vlastnosti původní čtrnáctipoložkové škály (PSS-14) se zkrácenou desetipoložkovou (PSS-10) a čtyřpo-ložkovou (PSS-4) verzí. Výzkumný soubor a metody získávání dat. Při tvorbě českého překladu škály byly provedeny dvě pilotní studie (n = 365 a n = 420). Finální překlad škály byl administrován vzorku běž-né české populace (n = 1725, z toho 981 žen, M = 44,32, SD = 12,8). Části vzorku byla také administrována Beckova škála deprese (BDI-II) nebo Dotazník na měření úzkosti a úzkostlivosti (STAI). Po 14 dnech proběhl retest, kterého se zúčastnilo 159 respondentů. Analýza dat. Pomocí konfirmační faktorové analýzy autoři porovnali jednofaktorový, dvou-faktorový a bifaktorový model škály. Ověřili vnitřní konzistenci škály, její stabilitu v čase, konvergentní validitu a rozdíly mezi známými skupinami. Porovnali vlastnosti jednotlivých forem PSS. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza pod-pořila bifaktorový model PSS-14 i PSS-10 a dvoufaktorový model PSS-4. Všechny tři formy škály dosahovaly dobré hodnoty vnitřní konzis-tence i stability v čase. Korelace PSS s BDI-II a STAI ukázaly středně silný až silný pozitiv-ní vztah. Byly nalezeny rozdíly v závislosti na věku, pohlaví, vzdělání a řadě situačních fakto-rů. Nejlepších psychometrických vlastností do-sahovala desetipoložková verze škály. Limity studie. Ve zkoumaném vzorku dominují respondenti s vysokoškolským vzděláním.