Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

Tytuł pozycji:

Wen heiratete Ödipus? : Perspektivenprobleme der Sprachnormenforschung

Tytuł:
Wen heiratete Ödipus? : Perspektivenprobleme der Sprachnormenforschung
Whom did Oedipus marry? : Problems of perspective in language norm research
S kým se oženil Oidipus? : Problém perspektivy při výzkumu jazykových norem
Autorzy:
Klaus Gloy
Tematy:
language norm
empiricity of language norms
language norm and correctness
language norm as an intentional fact
theory of language practice
Język:
niemiecki
Dostawca treści:
CEJSH
Artykuł
  Przejdź do źródła  Link otwiera się w nowym oknie
The perspective from which an object is perceived is methodologically relevant. The present paper illustrates this for (language) norms by means of some particularly controversial alternative perspectives (sections 2–5). The selection of these alternative perspectives follows prominent sociolinguistic controversies of the past years (which admittedly still lack systematisation). The insights gained are used in discussing a potential empiricity of language norms (section 6), and they are applied to the “linguistic standard” (here: Standard German) as the classic topic of linguistic reflection about norms (section 7). The basic theoretical position is that norms are social and thus intentional facts which can be adequately analyzed only in action and discourse theory approaches of sociolinguistics – as a theory and analysis of language practice (which is still a desideratum).

Perspektiva, z níž je nahlížen předmět výzkumu, je metodologicky relevantní. Článek ilustruje tuto tezi na (jazykových) normách pomocí několika proti sobě stojících alternativ: perspektiva účastníka/pozorovatele, nahlížení norem z mikroroviny/makroroviny, norma jako skutečnost prostá/institucionální a normy jazykově imanentní/externí. Tyto perspektivy se promítají do empiričnosti norem, zvláště pak norem spisovného jazyka (standardu). Normy jsou pojímány jako intersubjektivně existující obsahy vědomí s regulativní funkcí. Regulativní účinek norem se vztahuje jak na (opakovatelné) užívání jazyka, tak na jazyková očekávání. Proto nejsou normy jakožto deontické obsahy vědomí samy empiricky bezprostředně přístupné, nýbrž vyvoditelné interpretací až z empiricky doložitelného jednání (typicky z interakcí) aktérů. Pravidelnost jednání resp. užívání jazyka nedokazuje přímo normy. Otázka normativních účinků fakticity (vysokých frekvencí, opakování a pravidelností) je rovněž problém interpretativní. Článek upozorňuje na to, že normativnost lze adekvátně zkoumat pouze v rámci kvalitativní metodologie.

Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies