The image of princess and queen Anne of Bohemia and Hungary in the Habsburg dynasty self-presentation:

Anne of Bohemia and Hungary (1503-1547), the daughter of Vladislaus II, King of Bohemia and Hungary, played an important role in European history. Her claim to the throne facilitated Ferdinand Is acquisition of the Bohemian and Hungarian crowns in 1526 and the Habsburg dominance over Central Europe. This study illustrates how Anne's portraits reflected the changes of her position and also the importance of Anne’s public image when carrying out the Jagiellonian and mainly Habsburg political plans. The double betrothal of the Habsburgs and Jagiellonians in 1519 is an important milestone after which Anne was portrayed as a symbol of the pledged alliance, yet not with her groom but rather with the other fiancée, Archduchess Mary. The reason behind this unusual presentation was the long uncertainty over which Habsburg would marry Anne. When Archduke Ferdinand and Anne began to rule over the Austrian lands after their marriage in 1521, the new couple was presented in a traditional portrait style. After 1526, Anne’s portraits referring to the continuance of the Jagiellonian rule were instrumental in the adoption of Ferdinand I and the Habsburgs by Bohemia and Hungary.

In these portraits, the queen’s position is emphasised over Ferdinand’s compared to the portraits intended for Austria and later for the empire where different priorities prevailed. After Ferdinand I was crowned as King of the Romans in 1531, Anne’s role was diminished; the Habsburg presentation mainly focused on familial со- hesion, which means the concord between Ferdinand and his brother, Emperor Charles V, and on the introduction of the new generation of rulers. — It is difficult to estimate the extent to which Queen Anne actively shaped her image. Nevertheless, compared to some Renaissance female rulers, mostly dowagers and maidens who shaped their images in accordance with their more or less independent reigns, Anne’s contribution was less distinctive. Although Queen Anne lived by King Ferdinand’s side and was a caring mother of a large family, she did not lead an absolutely passive public life. She was Ferdinand’s deputy and advisor; Anne’s overall image in the Habsburg portrait presentation corresponds to this complex characteristic.

Anna Jagellonská (1503–1547) sehrála v evropských dějinách významnou úlohu. Právě její dědický nárok pomohl jejímu choti Ferdinandovi I. získat v roce 1526 českou a uherskou korunu a habsburskému rodu vládu nad celou střední Evropou. Studie ukazuje, jak portrétní vyobrazení Anny Jagellonské odrážela proměny jejího postavení a jak důležitou roli zastávala v prosazování politických plánů jagellonského, ale hlavně habsburského rodu. Významný mezník představují vídeňské dvojité zásnuby mezi Habsburky a Jagellonci v roce 1519. Anna byla od té doby zobrazována jako symbol přislíbeného spojení, avšak nikoli ve dvojici se svým ženichem, nýbrž s druhou snoubenkou, arcivévodkyní Marií. Důvodem neobvyklé prezentace bylo dlouhé váhání, který z Habsburků se s Annou ožení. Uzavřením sňatku v roce 1521 se arcivévoda Ferdinand a Anna stali vládci rakouských zemí a jejich portréty představovaly nový pár v tradiční podobě. Po roce 1526 napomáhala vyobrazení Anny, připomínající kontinuitu s jagellonskou vládou, přijetí Ferdinanda I., a Habsburků, v Čechách a Uhrách. Královna v prezentaci určené pro tyto země proto zaujímá výraznější pozici vůči Ferdinandovi než v portrétech pro Rakousy a později pro říši, kde převládaly jiné priority.

Její role tam ustoupila do pozadí po korunovaci Ferdinanda I. římským králem v roce 1531, tehdy habsburská portrétní strategie cílila především na zobrazení rodové svornosti, souladu mezi Ferdinandem a jeho bratrem císařem Karlem V., a na představení nové panovnické generace. — Není snadné definovat, do jaké míry královna Anna aktivně utvářela svůj obraz. Její podíl však není tak velký jako u některých renesančních panovnic, většinou vdov či panen, které formovaly svůj obraz v souladu se svým víceméně samostatným vládnutím. Královna Anna žila po boku krále Ferdinanda a byla pečující matkou početné rodiny, přesto nebyla zcela pasivní ve veřejném životě, byla Ferdinandovým zástupcem a snad i rádcem. Král podporu své choti ocenil mimo jiné tím, že nařídil, aby na jejich společném náhrobku byla ztvárněna s královským žezlem. Této komplexní charakteristice odpovídá její celkový obraz v habsburské portrétní reprezentaci