Stěhování českých domácností za pracovními příležitostmi a trh s bydlením na regionální úrovni

The objective of this contribution is to highlight the interconnection between the labour and housing markets, with the housing market barriers (mainly the increasing owners’ share) potentially obstructing the household migration for employment. The Czech Republic has always belonged to countries of scarce internal migration, which is partly caused by geographical reasons (such as the relatively small distances among employment centres) and the density of transportation networks (relatively good commuting opportunities, thus a large portion of commuter households). Yet, foreign studies show that high numbers of apartment/house owners can also be a barrier of higher work mobility, with the negative influence of legal grounds to use being documented in the Czech environment too. The extensive privatization policy of municipalities can thus have one unintended impact: increasing unwillingness of Czech households to move to places of job opportunities. The regional unevenness in the financial accessibility of housing is another factor which (as shown by examples of various household types) may be a burden, especially for individuals and/or households of lower qualifications. On top of that, regarding the development of the financial accessibility of housing, the difference between the migration opportunities for the higher and lower qualification groups of labour force was increasing between 2000 and 2007.

Cílem příspěvku je poukázat na vzájemnou provázanost pracovního trhu a trhu s bydlením, kdy podmínky na trhu s bydlením, zejména pak rostoucí podíl vlastníků, mohou představovat bariéru pro stěhování domácností za pracovními příležitostmi. Česká republika se dlouhodobě řadí k zemím s nejnižší mírou vnitřní migrace, což je dáno mimo jiné geografickými důvody (relativně malé vzdálenosti mezi centry zaměstnanosti) a hustou dopravní sítí (relativně dobré možnosti dojížďky za prací a tudíž vysoký podíl domácností vyjíždějících za prací). Zahraniční studie však poukazují na skutečnost, že bariérou vyšší pracovní mobility domácností může být i vysoký podíl vlastníků bytů/rodinných domů, přičemž negativní vliv právního důvodu užívání na zamýšlenou mobilitu českých domácností byl prokázán i v českém prostředí. Rozsáhlá privatizační politika obcí tak může mít i jeden nezamýšlený důsledek – snížení ochoty českých domácností stěhovat se za pracovními příležitostmi. Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení jsou dalším faktorem, který (jak je ukázáno na příkladech konkrétních typů domácností) může být významnou brzdou pro stěhování za pracovními příležitostmi, a to zejména pro jednotlivce/domácnosti s nižší úrovní kvalifikace. Rozdíly v možnostech stěhování vysoce kvalifikované a méně kvalifikované pracovní síly se, s ohledem na vývoj finanční dostupnosti bydlení, mezi roky 2000 a 2007 navíc zvýšily.