Informacja

Drogi użytkowniku, aplikacja do prawidłowego działania wymaga obsługi JavaScript. Proszę włącz obsługę JavaScript w Twojej przeglądarce.

Tytuł pozycji:

Perinatální deprese : současné poznatky o mechanismech jejího působení na vývoj dítěte

Tytuł:
Perinatální deprese : současné poznatky o mechanismech jejího působení na vývoj dítěte
Perinatal depression : current knowledge of its mechanisms of action on child development
Autorzy:
Daniela Sobotková
Tematy:
perinatal depression
genetic and epigenetic factors
environmental factors
child neuropsychological development
attachment
perinatální deprese
genetické a epigenetické faktory
faktory prostředí
neuropsychický vývoj dítěte
citová vazba
Język:
czeski
Dostawca treści:
CEJSH
Artykuł
  Przejdź do źródła  Link otwiera się w nowym oknie
Maternal depression is one of the most common prenatal and postnatal complications. Such complications may seriously compromised the neuropsychological development of the new being. This paper provides an overview of potential biological, neurological and psychological factors that might be involved into the risk factors. Perinatal maternal depression is presented and reviewed as an example of the interaction of placental, epigenetic and early parenting factors elevating risk of poor fetus, neonatal, infant and child development. Available evidence points to the importance of in-utero influences as well as the importance of early attachment and parenting. It is pointed out that models of the early aetiology of mental disorders, such as perinatal depression, are complex with a range of potential factors from genetic and epigenetic to environmental influencing neurological, emotional and psychosocial development.

Mateřská deprese je jednou z nejčastějších prenatálních a postnatálních komplikací. Takové komplikace mohou vážně ohrozit neuropsychický vývoj nového jedince. Článek poskytuje přehled možných biologických, neurologických a psychologických faktorů, které mohou být zahrnuty mezi faktory rizikové. Perinatální deprese matky je prezentována a diskutována jako příklad interakce placentárních, epigenetických a raných rodičovských faktorů, které zvyšují riziko narušení vývoje plodu, novorozence, kojence a dítěte v dalších věkových obdobích. Dostupné důkazy poukazují na důležitost vlivů, které působí na jedince již v děloze matky, stejně jako na význam časné citové vazby a mateřské péče. Je zřejmé, že modely rané etiologie duševních poruch, jakou je i perinatální deprese, jsou složité s řadou potenciálních faktorů od genetických a epigenetických až po faktory prostředí, jež ovlivňují neurologický, emoční a psychosociální vývoj.

Ta witryna wykorzystuje pliki cookies do przechowywania informacji na Twoim komputerze. Pliki cookies stosujemy w celu świadczenia usług na najwyższym poziomie, w tym w sposób dostosowany do indywidualnych potrzeb. Korzystanie z witryny bez zmiany ustawień dotyczących cookies oznacza, że będą one zamieszczane w Twoim komputerze. W każdym momencie możesz dokonać zmiany ustawień dotyczących cookies