Kunstwollen: The Transfer and Precarious Survival of an Artistic-Theoretical Concept in Czech Art History of the 20th Century

The influential art-historical concept of Kunstwollen or ‘will-to-art’, connected first with the socalled Vienna School of Art History, then transferred into Czech art history and therein surviving to this day, was introduced in three art-historical studies by Alois Riegl (1858–1905). While the concept has found numerous interpretations, these share the incapacity to define clearly what the concept means in Riegl’s own theoretical and methodological framework. In order to gain a better grasp of the concept, the article inquires into Riegl’s understanding of temporality with respect to Kunstwollen, employs several English translation in order to highlight the structure of the German term, and finally analyses the theoretical work of the Czech art historian and Riegl’s former student Vojtěch Birnbaum (1877–1934), whose theoretical claims regarding the arts and their laws are demonstrably inspired by Riegl’s concept, while transforming it and developing it further. Immediately after World War One, Birnbaum’s teaching had an impact on a number of students of Charles University, Prague, and Riegl’s concept was thus part of the formative process of modern Czech history of art.

Článek sleduje problematiku přenosu a užití vlivného uměleckohistorického konceptu začátku 20. století mezi takzvanou Vídeňskou školou dějin umění a českým dějepisem umění. Zkoumaný koncept je znám jako Kunstwollen a pochází ze tří významných uměleckohistorických studií Aloise Riegla (1858–1905). Tento pojem od svého prvního užití na konci 19. století přežívá v uměleckohistorickém přemýšlení až dodnes. V odborné literatuře existuje mnoho interpretací, avšak všechny tyto studie mají jedno společné; nejsou schopny s jistotou určit, co Kunstwollen znamená v jeho teoretickém a metodologickém rámci. Aby byl schopen dostat se blíže k podstatě tohoto Rieglova pojmu, zkoumá autor Rieglovo chápání času v rámci Kunstwollen, užívá anglických překladů původně německého slova pro pochopení jeho struktury a nakonec zkoumá teoretickou práci českého historika umění Vojtěcha Birnbauma (1877–1934), který byl na počátku 20. století Rieglovým žákem. V jeho teoretickém uvažování o umění a jeho zákonitostech lze sledovat inspiraci Rieglovým Kunstwollen. Birnbaum však nekopíroval Rieglovu práci, rozvinul ji a transformoval. V letech po první světové válce Birnbaum ovlivnil řadu studentů pražské Univerzity Karlovy; Rieglův koncept tak byl součástí procesu formování moderního českého dějepisu umění.