Między nekrofilią a objawieniem tajemnicy. Mortualne poszukiwania Ladislava Klímy

Between necrophilia and epiphany: Thanatological fascinations of Ladislav Klíma Thanatological themes often appear in Ladislav Klíma’s prose as a characteristic keystone of his anthropological project. In some of the writer’s novel and short stories (e.g. Utrpení knížete Sternenhocha, Jak bude po smrti, Slavná Nemesis) the topic of death introduces large-scale philosophical or metaphysical speculations. It also functions as a way depicting death which is confirmed in the cultural tradition. In both cases Klíma plays a perverse and complicated game with the typical components of the European eschatological imagination. On the one hand, he shows those components in a grotesque manner, which means treating the human mortality without appriopriate respect and dignity, on the other hand he incorporates thanatological topics into his controversial project of a new cosmogony and deification of man.

Mezi nekrohilií a odhaleným tajemstvím. Mortuální hledání Ladislava Klímy Mortuální tematika v tvorbě Ladislava Klímy tvoří specifický klíč k jeho antropologickému projektu. V některých Klímových románech a povídkách (například Utrpení knížete Sternenhocha, Jak bude po smrti, Slavná Nemesis) téma smrti otevírá cestu k široce pojatým filozofickým nebo metafyzickým úvahám a aktivizuje kódy mortuálních obrazů utkvělých v představách tradiční kultury. V obou případech Klíma vede složitou a určitým způsobem přelomovou hru s komponenty tanatického imaginaria umístěného ve všeobecných, skupinových evropských představách. Těmto komponentům propůjčuje groteskní rozměr, čímž zpochybňuje povinnost zobrazování eschatologických motivů s úctou či respektem a začleňuje je do svého — komplikovaného a kontroverzního — projektu nové kosmogonie a koncepce lidské deifikace.