„in der Geschichte des tschechischen Buches ein beispielloser moralischer Erfolg“.

The 1918 founding of the independent Czechoslovak Republic completely changed the political and social framework of the mutual Czech-German literary transfer. In lieu of the multi-national state of the Habsburg monarchy, the discursive and institutional field of the mediating of Czech literature to the German readership was delineated by the issue of ethnic minorities, as a new instrument of foreign cultural policy. Against this historical background, the paper follows the genesis of the German translation of Jaroslav Durych’s Bloudění, brought out in 1933 as Friedland by Piper Publishing in Munich, and maps the particular mediating processes and networks and the thus incited debates regarding the direction of Czechoslovak foreign policy.

Založením první československé republiky se česko-německý literární transfer ocitl v naprosto novém politickém a společenském kontextu. Diskurzivním a institucionálním rámcem prostředkování české literatury německému čtenářstvu již nebyl mnohonárodnostní stát habsburské monarchie, tvořila jej problematika menšin jako tehdy nový nástroj zahraniční kulturní politiky. Na tomto historickém pozadí je v předloženém článku sledován vznik německého překladu románu Jaroslava Durycha Bloudění, který roku 1933 vyšel pod názvem Friedland v mnichovském nakladatelství Piper. V té souvislosti jsou analyzovány konkrétní procesy zprostředkování a zprostředkovatelské sítě a také s nimi související diskuze o směřování československé zahraniční kulturní politiky.