Nie tylko knedliki. Czeska kuchnia jako przedmiot literackiej reprezentacji

Not only bread dumplings. Czech cuisine in the literary representations Czech literature is often connected with the appreciation of the quotidian life. This opinion may be regarded as incorrect or inequitable because of its clichéd nature and for its avoiding intensified interpretation, but it must be considered (also in critical manner) in a case of attempt to define the axiological and cultural basis of our southern neighbours. Culinary motifs — integrally creating the picture of the individual and collective identity — are strongly represented in this literature in which they either illustrate the typical Czech modus vivendi or conceptualize the constancy and role of the national tradition. Sometimes these motifs are also used for attempts of contesting the main components of the cultural heritage. The varied representations of cuisine (recipes, foods, preparing of dishes, ways of consumption) quite often returns in Czech literature and their semantic ability transcend the simply mimetic reflection of the everyday customs.

Nejen knedlíky. Česká kuchyně jako objekt literární reprezentace Česká literatura je nezřídka spojována se snahou přisuzovat hodnotu různým aspektům každodenního života. Nezávisle na výstižnosti a směrodatnosti tohoto — ve své podstatě schématického, částečně nespravedlivého a vyhýbajícího se hlubším exegezím — názoru, by bylo třeba jej zohlednit (alespoň v kritické perspektivě) při pokusu definovat axiologickou tvář tvorby našich jižních sousedů. Kulinární témata — integrálně spoluvytvářející obraz individuální i kolektivní každodennosti — se v ní objevují jaksi přirozeným způsobem a představují z jedné strany odraz standartního českého modus vivendi a z druhé strany zase určují trvalost a přitažlivou sílu národní tradice, ale nejednou také svědčí o pokusech o její překonání. Různorodé reprezentace kulinárií (předpisů, pokrmů, jejich přípravy a konzumace) se opětovně vyskytují v české literatuře a jejich významový a sémantický náboj dalece překračuje „prostý” mimetický odraz každodenního zvyku.