On the Double-Chain Pantun Structure in Baudelaire’s Harmonie du soir

Baudelaireʼs poem Harmonie du soir is a real pantun. The metrical structure of this poem-form is analysed: it implies a semantic alternance between two alternating series of distich-modules. Understanding this alternance requires a careful interpretation of the Catholic liturgical rhyming-notions in the poem, ‘encensoirʼ, ‘reposoirʼ, ‘ostensoirʼ, and precisely taking into account the Eucharist sacrament in which they were used. But, instead of a religious Sacrament realizing the death of Jesus and presence of God, this is a poem realizing the presence of a lost, beloved person in the poetʼs memory.

Baudelairova báseň Harmonie večera má všechny znaky pantunu. Analýza metrické alternance v této básnické formě ukazuje, že pantun obnáší sémantickou alternanci mezi dvěma alternujícími sériemi dvouveršových modulů. K porozumění této alternanci je zapotřebí pečlivě objasnit pojmy katolické liturgie, jež se v básni nacházejí na rýmové pozici, tj. ‘encensoirʼ, ‘reposoirʼ a ‘ostensoirʼ, a vzít v úvahu jejich přesné užití při svátosti eucharistie. V básni však nejde o náboženskou svátost jakožto uskutečnění Ježíšovy smrti a Boží přítomnosti, nýbrž o zpřítomnění ztracené milované v básníkově paměti.