Metacognition in preschool children - indicators, developmental and socio-educational differences

Objectives. The aim of this study was to determine presence of metacognitive manifestations in the different phases of problem solving and to examine developmental and socio-educational differences in metacognition in preschoolers, with respect to children’s gender, age, socioeconomic status of the family, parent’s education and type of preschool institution. Sample and settings. The sample included 418 preschool children, aged 3-6 years. Research was conducted in preschool institutions. The conditions were standardized and controlled by researchers – the researcher gave clear instruction to children before each task. Hypotheses. It was assumed that preschool children are able to manifest verbal and nonverbal metacognition indicators and that these manifestations are related to children’s age and socio- educational factors, such as socio-economic status of the family, parent’s education and type of preschool institution. Statistical analysis. Descriptive statistics were used to determine presence of metacognitive manifestations. Two-factorial ANO VA was applied to examine gender and age differences. The post-hoc analysis (GLM) was conducted to test influence of socio-educational factors. Results. It is showed that preschoolers use verbal and non-verbal metacognitive responses in different phases of problem solving. Older children manifested more indicators of metacognition. Also, socio-economic status of the family and parent’s education showed as significant factors which contribute to differences in metacognitive manifestations in preschoolers. Study limitations. Metacognition was measured without testing strategies which could enhance it, so future research would test influence of these strategies on development of metacognition in preschoolers.

Cíle. Cílem studie bylo zjistit metakognitivní projevy v různých fázích řešení problémů a prozkoumat vývojové a sociálně-vzdělávací rozdíly v metakognici u předškolních dětí vzhledem k pohlaví dětí, věku, sociálně ekonomickému statutu rodiny, vzdělání rodičů a typu předškolní instituce. Soubor. Soubor zahrnoval 418 předškolních dětí ve věku 3 až 6 let. Výzkum proběhl v předškolních institucích. Podmínky byly standardizovány a řízeny výzkumníky – před každým úkolem dal výzkumník dětem jasnou instrukci. Hypotézy. Autoři předpokládali, že předškolní děti jsou schopny dát najevo verbální i neverbální ukazatele metakognice a že tyto projevy se vztahují k věku a sociálně-vzdělávacím faktorům, jako jsou sociálně ekonomický status rodiny, vzdělání rodičů a typ předškolní instituce. Statistická analýza. Deskriptivní statistiky byly použity ke zjištění přítomnosti metakognitivních projevů. Dvoufaktorová ANO VA byla aplikována pro zjištění rodových a věkových rozdílů. Post-hoc analýza (GLM) byla provedena pro otestování vlivu sociálně-vzdělávacích rozdílů. Výsledky. Výsledky ukázaly, že předškolní děti používají verbální i neverbální metakognitivní odpovědi v různých fázích řešení problémů. Starší děti dávaly najevo více indikátorů metakognice. Sociálně ekonomický status rodiny a vzdělání rodičů se také projevily jako signifikantní faktory, které přispívají k rozdílům v metakognitivních projevech u předškolních dětí. Omezení studie. Metakognice byla zjišťována bez testování strategií, které by ji mohly zlepšit, takže by bylo užitečné, kdyby budoucí výzkumy zjišťovaly vliv těchto strategií na vývoj metakognice u předškolních dětí.