Ester

The play by František Vodseďálek, Ester, was written in the early 19th century and thus belongs to the late popular baroque. Vodseďálek based it on the dyadic principle, which is manifested in the structure of the drama in two parts, as well as in the excessive number of pairs of characters. The auctor inserted into an Old Testament story scenes from peasant life. They are set fairly regurarly, produce the sujet rhythm, and become the only source of comic effect in this drama. The play is further characterized by a quick change of settings. Vodseďálek’s dependence of the Book of Esther is rather free.

Divadelní hra Františka Vodseďálka Ester pochází z počátku 19. století a je tak součástí pozdního lidového baroka. Vodseďálek ji založil na dyadickém principu, jenž se projevuje jednak v architektonice dramatu, rozvrženého do dvou dílů, jednak v nadměrném počtu dvojic postav. Do starozákonního příběhu vložil autor výjevy ze selského života, jež jsou poměrně pravidelně umístěny, vytvářejí syžetový rytmus a jsou jediným zdrojem komiky v tomto dramatickém díle. Pro hru je dále příznačná rychlá proměna scén. Vodseďálkova závislost na Knize Ester je dosti volná.